S velkým očekáváním jsem včera zhlédl pořad TV Nova, kterému jsem se pro jeho povrchnost a účelové nadržování jedné politické straně (byť jde o onu stranu, kterou jsem byl každé volby s velkým sebezapřením donucen volit) dosud spíše vyhýbal. Včerejší Střepiny byly jiné.

Pominu-li silnou dávku předstírané novinářské nejistoty a opakované upozorňování na nedokonalost vlastního úsudku, kterými se lze u soudu úspěšně bránit případné žalobě, byl pohled redaktorů do uplynulých dvaceti let naší pro mnohé nepochopitelně snadno nabité svobody jistě zásadní. Slova o organizovaném zločinu, prospěchářství a mnohamiliardových krádežích v režii státu, prostřih na tvářeí novodobých elit v čele s Václavy Klausem a Havlem, na dřeň jdoucí kritika z úst uznávaných osobností a jasné pojmenování zla, to je dnes vskutku něco, co vyžaduje velkou osobní odvahu. Ano, už zase.

Za totality jsme byli drženi pod krkem strachem z toho, že nás Nohavicové, Adamovské či Franta z vedlejšího vchodu natřou fízlům a budeme v pr… i s celou rodinou, dnes tento pocit vrací do společnosti jakási obava z čehosi, co by nám mohlo způsobit jakési potíže. A určitě nepřidá ani posměch slabochů z okolí, kteří si svými úšklebky nad „zbytečnou“ angažovaností při snaze o návrat práva do naší společnosti hojí své malé, zápecnické dušičky.
Čekat, že právě Nova, která zde kroutí fakta se lží do novácké spirály odvádějící všechen hnus bez trestu a nápravy do našich zklamaných duší, by bylo jistě naivní. Přesto dík. Tedy pokud zde nešlo jen o omyl a hlasy kritiků v tomto soukromém médiu dostanou i napříště alespoň zlomek prostoru, který po léta poskytuje padouchům a kriminálníkům ze státní správy. O čemž lze úspěšně pochybovat.