Vzpomínala babička,
jak to bylo kdysi,
Masaryka- tatíčka,
Leninovy spisy

Na Führera na hradě,
na hladové Rusy,
jak přijeli v náladě
a kradli lidem husy

Na tu hrůzu po válce,
když jim brali pole
přes noc místo v pohádce
-v uranovém dole

Na Klému, jak sliboval
a pak lidi věšel,
na to jak se každý bál,
nikdo proti nešel

Na těch dlouhých dvacet let,
pak na jaro v Praze,
na srpen, jak přes noc zpět,
vrátil lidi na zem

…seděl jsem a poslouchal,
kolik zla a zrady,
pak ji Pán Bůh k sobě vzal
a já zůstal tady…