Radek John (při své spolupráci s StB používající krycí jméno „Rajon“) a jeho strana Věci Veřejné, se tváří jako spasitel neudržitelného stavu těchto věcí. Je tomu skutečně tak, nebo je to jen další fígl tajemných sponzorů, jak se dostat ke kase? Posuďte sami- zde

Narazil jsem takhle na netu na úžasný způsob, jak zapudit nezvané hosty. Prostě je vyfotíte a následně vystavíte na webu. A je to! Okamžitě jsem si vzpomněl na známého z nedalekého Uherského Hradiště. Leze mu prý o víkendech na zahradu nějaký úchyl, co si vzal údajně holku od vedle a tvrdí, že hledá Kočku. Nikdo z ulice se k němu ale nehlásí, a protože chudák kamarád nemá svůj vlastní web, poprosil mě, zda bych ho nevyvěsil aspoň tady. Tak snad to pomůže. Při pohledu na fotku, na které se ho mimoděk podařilo zachytit jeho manželce při focení jarniček, vám bude ihned zřejmé, že jde o těžký případ. Foto úchyl zde:

zahradnik

V úterý 9.března 2010 v 9.30 hod. bude u Ústavního soudu v Brně vyhlášen nález ve věci mé ústavní stížnosti proti magistrátu hl. města Prahy. Po pětiletém soudním martýriu tím u nejvyšší právní instance naší země vyčerpám poslední možnost, jak dosáhnout nápravy ve věci porušení mých svobod, garantovaných Ústavou ČR a Listinou lidský práv.

Pozvánka zde.

Vše začalo na jaře roku 2005. Korupční chování premiéra Stanislava Grosse překročilo únosnou míru a nastal čas postavit tohoto mladého muže za sérii závažných kriminálních činů před soud. Protože zkorumpovaná policie veškeré podněty k trestnímu stíhání svého někdejšího šéfa (ministra vnitra) házela do koše, rozhodl jsem se uspořádat na Václavském náměstí demonstraci za jeho okamžité odstoupení a vydání orgánům činným v trestním řízení. Akci jsem řádně ohlásil, čímž jsem bezezbytku splnil svou zákonem uloženou povinnost. To se ale současnému zlegalizovanému miliardáři, podvodně vystudovanému JUDr-ovi Grossovi vůbec nelíbilo. Přes pražský magistrát, dlouhodobě ovládaný koalicí ODS-ČSSD, zorganizoval nevídané manévry Městských strážníků s cílem zabránit akci a to i za cenu porušení zákona ( v době, kdy Gross dosadil do čela Úřadu vlády někdejšího velitele komunistických mlátiček. Pavla Přibyla, šlo o jakousi smutnou nostalgii…) Městská policie Prahy 1 se v síle téměř sta mužů a několika služebních psů skutečně pokusila akci rozehnat. Přestože jsem argumentoval splněním všech náležitostí, které tehdy potvrdila i přítomná republiková policie, jenž mě co by svolavatele akce na místě kontrolovala, zahájili strážníci po několika minutách od formální výzvy k rozpuštění demonstrace útok na ozvučovací techniku. Téměř tisícovce rozezlených Pražanů se však při následné potyčce podařilo větší část aparatury ubránit.
Strážníkům se podařilo proběhnout kordonem svých ozbrojenců do připravené dodávky pouze s ukradenou reprobednou (nasazenou přitom stále na hliníkovém stojanu a spojenou kabelem s mixážním pultem).
Demonstraci jsme dokončili se zbylým reproduktorem a bezprostředně po akci šli na uniformované výtržníky podat trestní oznámení.
Po několika dnech nastala zvláštní situace. Nejdříve mi na mobil volala nějaká paní, že si mám pro bednu přijet. Já na to, že mi musí proplatit cestu ze Zlína a ztracený den. To prý nejde. Na můj návrh, ať mi tedy neprávem zabavenou věc okamžitě pošlou paní jen něco bezradně zablekotala a zavěsila. Za pár dní mi opět volala, že moje bedna leží někde na vrátnici, a že si ji mám odvézt. To jsem odmítl. Na to volal nějaký pan Kotrouš, který se mi představil jako nejvyšší šéf pražský strážníků a přátelsky mně domlouval, abych nedělal problémy a pro bednu si přijel. Dospěli totiž údajně k názoru, že k přestupku skutečně nedošlo a tudíž v této záležitosti zvažované řízení neproběhne. Zdvořile jsem odmítl a opět je požádal o doručení bedny, kterou jako folkový písničkář na volné noze ke své práci skutečně potřebuji. Zase nic…. Další s kým jsem mluvil byl náměstek primátora, nějaký Blažek. Žádný posun.
Týden poté jsem v Praze organizoval další akci, tentokrát protest proti sjezdu zástupců komunistů celosvětové internacionály pořádané českými komunisty v hotelu Olympik. Zastavil jsem se cestou na oné vrátnici, podepsal převzetí věci, zvedl bednu a… V té se ozval valivý zvuk a klepnutí. Pan vrátný s podepsaným předávacím protokolem v bezpečí šuplíku na mou námitku o poškození bedny nereagoval. Volal jsem ihned Kotroušovi, co jako hodlají dělat. Nic. Bednu prý mám a tím je pro ně věc vyřízena.
Bedna před Olympikem skutečně nehrála. Stojan byl následkem zákroku taky nepoužitelný. Následná oprava v elektro-servisu mě stála přes šest tisíc.
Na další akci, kterou jsem proti Grossovi pořádal opět na Václaváku, mi nějaký chlap přinesl láhev drahého koňaku s tím, že prý má vyřídit, že se mi pan primátor Pavel Bém za všechno moc omlouvá. Ze slovy, že by se mi z toho šmejdu jistě udělalo zle, dal jsem opuštěnou láhev nejblíže stojícímu účastníkovi demonstrace. Takovou omluvu lze přijmout za urážku v hospodě, nikoli za neomluvitelný exces úředníků státní správy!
Čas plynul. Policie ČR mé oznámení odložila.

Po další ze série demonstrací proti Grossovi mi z pražského magistrátu přišla výzva k podání vysvětlení k přestupku „neoprávněného záboru veřejného prostranství“. Toto jsem telefonicky odmítl s tím, že nebudu cestovat přes celou republiku a zpovídat se z něčeho, co jsem evidentně nespáchal. Řekl jsem také, že žaluji Magistrát hl.m. Prahy a divadlo se strážníky bude tak mít dohru u soudu.

Chvíli na to mi přišla z pražského magistrátu výzva, abych okamžitě zaplatil pokutu 500,- Kč, za neuposlechnutí výzvy k podání vysvětlení…
Všechny soudní instance, kterými během následujících pěti let prošel můj spor s radnicí o tuto částku, rozhodli v můj neprospěch. Ústavní soud nemůže ve věci pošlapání mých ústavních práv rozhodnout jinak, než kladně. I když…

Záběry z nezákonného zásahu byly použity také v jednom z mých videoklipů

Jednou tu člověk někoho pochválí a už aby si kousl do jazyka! V mém případě do klávesnice.

Po Novém roce jsem na svém blogu udělil pomyslnou medaili za chrabrost reaktorům soukromé (námi krvavě zaplacené) televize Nova, aby si už týden na to vysloužili zatraceně velký „palec dolů“!
O čem mluvím?

Možná jste 4. ledna také s pootevřenou pusou shlédli pořad „Střepiny“ a v úžasu vyslechli odvážné analýzy právníků a osobností k do očí bijícímu propojení naší politické scény s podsvětím. Asi dvacetiminutové povídání pak bylo zakončeno povzdechem Michala Horáčka, že „už je skutečně nejvyšší čas někoho zavřít“. No a pár dní na to mě v komentářích pod článkem odkazujícím na archív Novy, kde bylo možno tento pořad dohledat, upozornil slovenský čtenář Andrej, že Nova pořad potichu stáhla! A aby snad nikdo nezůstal na pochybách, zda nejde o běžnou rutinu, starší vydání na zcela banální témata zde nerušeně trůní dál. Důslednost autocenzury však tímto nekončí. Mezi jinak chronologicky bezchybně zařazenými upoutávkami tu po odvážném pořadu zeje jen velká, nepříjemné otázky kladoucí díra.

V samotném archívu se vám potom nad popisem „První Střepiny v novém roce již tradičně nabízejí ohlédnutí za uplynulým rokem. Podívejte se“! namísto slibované podívané objeví pouze poněkud rozpačitý text: „Nastala chyba- video bylo odebráno“.

Nezbývá, než souhlasit. Ano, chyba skutečně nastala. A Horáček měl zatraceně velkou pravdu!

PS: Přátelé, právě jsem objevil odkaz zaslaný jedním z vás (v komentářích, viz níže), pod kterým můžete tento pořad přeci jen vidět. Velký dík! Video najdete zde

Říkají mi Franta „Čutora“
měl jsem doma exekutora,
takového nóbl pána,
nechal mi jen kousek lana,
netřeba mi volat doktora

Jeden tomu chvíli nevěří,
když stojí z druhé strany u dveří,
jen vzpomínky mi na dům zbyly,
co jsme s tátou postavili,
dnes už patří jeho neteři.

Zmzlý s partou karton cucadlím,
páni to jsme pěkně dopadli
Samet s kosmetickou vadou,
už nám po barácích kradou,
ti co republiku rozkradli

Rf:

Z obrubníku před Kauflandem
pozorujem svět
jak s ním kolo trhu otáčí
vždyť mnohdy ani padlý anděl,
nezná cestu zpět,
natož někdo koho zmrzačí

Tady Máňa, kdysi rudej květ,
životem šla vždycky levou vpřed,
změny špatně pochopila
a pila a pila a pila a pila,
dneska je z ní troska samý vřed

Johnek, to je jinej kabrňák,
dával fízlům pěstí na frňák,
k osmnáctce za Husáka,
přidal šestku za dvě paka,
co ho svezli v ňákejch fakturách

Z obrubníku před Kauflandem
pozoruje svět…

Majetky nám nikdo nevrací
jsme nedotčený privatizací
ve světě falešných elit
někdy je fakt lepší chmelit
ovšem z chlastu tady nikdo nezvrací…i

S narůstající nervozitou sleduji dění kolem miliardových provizí vyplacených našim politickým špičkám za zmanipulování zakázky na nepotřebné obrněné transportéry Pandur. To nám byl zase čert dlužen! Volby za dveřmi a lísky se jmény lídrů stran budou nakonec dobré tak leda jako seznam pro bachaře…
Po zveřejnění tajně pořízené videonahrávky, ve které padly zcela konkrétní informace, jména i postupy použité při uplácení, provedla rakouská policie bleskově sérii domovních prohlídek u někdejších vrcholných manažerů firmy Staier. O kauze píší nejprestižnější světové deníky. Všichni čekají, co se v česku bude dít. Sebere policie zločince Paroubka, Bartáka, Grosse, Kühnla, Tvrdíka a další? To sotva. Co s nimi zamýšlí nám přeci už napsala na dveře každého služebního vozu. A státní zástupci? Ti mají tradičně mnohem pohodlnější cíle- obvinili zatím jen Dagmar Tauchenovou.
A tak může být český volič klidný. V červnu si bude moci opět demokraticky zvolit tu svou hvězdu politického nebe… nebo taky ne. Obojí vyjde ovšem nastejno- po volbách tam máme známou partu zas. Kdyby je něco jako volby mělo ohrozit, dávno by je už jistě byli zrušili a nevyhazovali by své těžce vydělané miliardy za billboardy a pouliční estrády.

Aby jim ale jednou nechyběly! Jak lidem v podhradí pomalu dochází prachy na hypotéky, jsou vám pak schopni udělat kdejakou nepředloženost! Být proto jedním z těch šibalů, rozhodně ukládám z tučných platů a úplatků na právníka! A totéž radím každému politikovi, který umí plavat, či aspoň doufá, že přežije pád na dlažbu před Strakovkou. Počítat totiž s dalším sametem by se tentokrát mohlo zatraceně nevyplatit!

Nikdy jsem příliš nevěřil médiím. V tomto až zaťatém postoji mě znova a zNova utvrzují při každém dalším pokusu o ovlivnění mého úsudku v něčí prospěch či neprospěch tak, jak se to tvůrcům „zaručeně objektivního“ zpravodajství právě hodí. Jakkoli je to tedy nepohodlné, snažím se hledat pravdu- či se jí alespoň přiblížit- raději sám.
Činím tak za použití vlastního rozumu, pouhým zamyšlením se nad smyslem a základem sdělení a taky prosté logiky.

Jeden příklad ze serveru „Seznam“ (provozovaného Rudým Právem):
Tady ze článku „Rus s babuškou je lepší než sto Čechů, stěžují si Chorvati“ čouhá snaha o redukci letošní návštěvnosti Čechů na Jadranu jako pověstná sláma z bot!Obecně známého faktu, že nadpis zásadně ovlivní pohled na celý text (spousta lidí čte totiž pouze nadpisy) se zde rozhodl redaktor, důmyslně a ne náhodou ukrytý pod značkou „bor“, využít tak říkajíc naplno.
V reakci na celkem suchou zprávu chorvatských deníků o tom, že české cestovky žádají po místních hoteliérech u dopředu zaplacených zájezdů slevu, se krutý „bor“ rozhodl s Chorvaty nemilosrdně mrštit proti zdi. Učinil tak právě pomocí nadpisu, který si, věřte nebo ne, vycucal z jakéhosi anonymního příspěvku v internetové diskusi pod oním článkem, aby ho po malé úpravě následně naservíroval důvěřivým našincům jako pikantní menu z výtěru sítka u dřezové výpusti.
Co bude dál? Raději nemyslet. Příští „borův“ článek z obdobných zdrojů najdeme dost dobře pod titulkem: „Komunismus svrhli zkur_vení zmr.di a mněly bi jít všichni do pí.e! myslí si Češi“