Tak už je to tady! Léto- odměna za zimní hibernaci a s ním večerní zahrádky, plná náměstí i srdeční záležitosti- „mé“ festivaly. Zásoba vzpomínek na horší časy se i letos utěšeně plní. Díky vám. Radost ze setkávání se (děvčata prominou…) se starými známými a nadšení z nových duší- milých a spřízněných.

Miluji léto. Jakkoli si dovedu přivodit hezké pocity z prožívání svých dnů i v jiných ročních obdobích, první a nejsilnější záblesky mého vnitřního archývu voní květem lípy a chutnají po třešních. Mít více času, vysadím dveře k mým pocitům z pantů a proměním mlhavé obrázky někdejších lét v písmenka na monitoru, obnažena světu netu, leč… léto je v plném proudu a já, jindy vzpurný a vzdorovitý, nechám se jím unášet pln radosti z dnešního modrého nebe a těšení se na večerní hraní svatebčanům, kteří se rozhodli prožít svůj velký den při mé kytaře, i na přátele pozvané na malou, odpolední oslavu dnešního dne. Každý takový je mým svátkem. Nejen 16. červen.

Přeji vám ze srdce co nejhezčí letní zážitky všeho druhu. Ziggy

PS: Jak se znám, beztak to nevydržím a vrátím se k doplnění tohoto povzdechu několika čerstvými i budoucími vzpomínkami. Už brzy :-)