Motto:

„Totalitu si můžeme zvolit zcela svobodně, mějme však na paměti, že cesta zpět ke svobodě bude poseta pomníčky nesčetných obětí zvůle a bezpráví…“ ZH

Pro manipulaci s nebezpečným odpadem platí přísná pravidla. Při jejich zanedbání může nastat skutečná katastrofa…

Před více než dvaceti lety jsme na smetiště dějin vyvezli nebezpečný odpad- komunistickou ideologii mající na svědomí největší genocidu v dějinách lidstva. Za cinkotu klíčů a zpěvu hymny vysypali jsme ji do škarpy za městem. „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!“ Skutečně?

Po dvou desetiletích vítr rozfoukal a déšť zapomnění spláchl houževnatou špínu ze skládky zpět do našich studní. Komunistická utopie zatemňuje mysl zlodějnami polistopadových grázlů vyčerpaného národa. Do dlažby zašlapané elity bijí na poplach. Lidé však vycházejí do ulic a žádají spravedlnost. Komunisti jim ji rádi slíbí. Ostatně- jako cokoli jiného.

Otevřeně varuji rozezlené davy před naprosto zcestným protestem- volbou totality. Nabádám všechny k záchraně demokracie, připraven zabránit např. zvolení komunistů do čela svého kraje i za cenu adekvátního násilí. V Baťově mrakodrapuvyzývám při ustavující schůzi vedení Krajského zastupitelstva přítomnou protestující veřejnost k zabránění přístupu komunistů k volební urně. „Nejsme jako oni!“ zrazují mne druzi z barikády. Nejsme jako oni? A jací vlastně jsme? A jací máme být?

Náhle mi na mysli vytane nelítostná, smutná pravda. Pravda o neodvratnosti našeho dnešního trápení, na jehož počátku byla právě tato slovní hříčka. Nejsme jako oni. Samozřejmě. Odzbrojující poukaz na naši lidskost dává padouchům dostatečný náskok. Při činu lapený, z vražd a loupeží usvědčený zločinec využívá laciného triku a pod rouškou lepkavě přitažlivé pitomosti uniká trestu.

Copak se staneme horšími odsoudíme-li vrahy a ochráníme tak před nimi životy svých nejbližších? My přece nechceme zinscenované procesy s nevinými, ale spravedlivé odsouzení těch, kteří pomocí zkorumpované justice kradli a vraždili.

Před dvaceti lety jsme se spokojili s trestem v „morální rovině“. Vypaseným soudruhům jsme ústy samozvaného moralisty č.1 ponechali stamiliony dotovanou partaj a pustili je do jimi připravené privatizace (rozkradení) jimi rozkradeného (zestátněného) majetku. Výsledek je nečekaný- dnes máme ze starých soudruhů a jejich spratků miliardáře! A co hůř- partička „křišťálově čistých“ komunistů udržujících plamínek světové revoluce v paláci KSČM v pražské ulici Politických vězňů vysmeknuvší se z nepevné morální kletby a sycena bezradností prostých lidí, sápe se po odebraných politických otěžích. Nedopusťme, aby se jich chopila! Volba totality bývá vždy poslední svobodnou volbou- v lepším případě na dlouhá desetiletí, pokud ne rovnou „na věčné časy“.

Nadchází chvíle, kdy se musíme rozhodnout- obvinit a potrestat zločince, kteří rozkrádají naši zemi a hrají v kostky o naše daně, vzít si zpět, co nám náleží, nebo si zvolit samotné zakladatele našeho utrpení a uvrhnout další generace do nesvobody a bezpráví? Poučení z novodobých dějin budiž nám varováním. Až tedy příště uslyšíte „NEJSME JAKO ONI“, nezapomínejte, že „ONI NEJSOU JAKO MY“. Komunisti po uchopení moci žádnou šanci nedávají.

A proto….

Po dlouhých dvanácti letech prakticky nikam nevedoucího demonstrování dospívám k přesvědčení, že k cíli, kterým není udemonstrování se k smrti, ale obrat Titaniku zvaného Česká republika od jisté zkázy, půjdu nadále jinou cestou. K tomuto rozhodnutí jsem dospěl samostatně, leč osudově souběžně spolu s mým dlouholetým spolubojovníkem a přítelem Danielem Landou. V neděli 18.11. 2012 jsme pak zpečetili slibem „věrnost za věrnost“ společný zájem na této cestě. V následujících dnech přijde mnohé z toho, po čem toužíme. Z celého srdce si přeji, abyste byli u toho. Ziggy