Před malou chvílí jsem se vrátil z Ostravy. Deštivé počasí neodradilo od účasti na mém vystoupení na Masarykově náměstí téměř tisícovku lidí. Chtěl bych zde poděkovat všem, kteří jste přišli zavzpomínat na Karla Kryla a zároveň vás chci pozvat na příští pátek, 20.4. 2012, do pivní restaurace Karlos v Ostravě-Zábřehu (vedle ČEZ arény), kde od devaténácté hodiny pokračujeme ve stejném duchu. Těším se na vás. Ziggy
PS:
Nezapomeňte si včas rezervovat místo na tel.: 724 878 578
Pokud vám pocit bezpráví nedovoluje nečinně přihlížet špatnostem světa, pak co chvíli stanete v klinči se zlem jsa pro mnohé z bídných nositelem světla a naděje. Z jejich víry pak čerpáte sílu na cestě k cíli…
Před malou chvílí mi telefonoval spisovatel Antonín Mareš, starší pán s dobráckým pohledem a přívětivým hlasem. Seznámili jsme se v Bratislavě při podpoře protestů našich bratří bojujících s tamní korupční mafií a naposled jsme se viděli na akcích proti stejnému neřádu vysávajícímu radost z našich životů v Praze. Najednou zavolal, pozdravil mě a bez dalšího mi řekl: „Ziggy, já jsem miloval Karla Kryla, ale nerozumněl jsem mu. Nechápal jsem, co nám to po listopadu říká. A on se tím trápil. A utrápil se kvůli nám k smrti. A mně to mrzelo. Celá léta jsem v sobě nosil ten pocit viny. Až jsem potkal tebe. Dnes už tu chybu neudělám. Ty jsi pokračovatelem Karla Kryla. Mám tě moc rád a rozumím ti. Chci, abys to věděl…“
Zavěsil a já zůstal dojatý. Slzy se mi draly do očí. Kolik z nás má potřebu jakkoli vyjádřit těch pár slov. Karle promiň…
Dále čtěte:
Rozhovor pro Parlamentní listy zde
Karel Kryl o rozkrádání, Havlovi i Klausovi zde
Přátelé,
po čtvrteční demonstraci na Václavském náměstí a následném pochodu k budově České televize proběhla včera další akce. Na Václavské náměstí dorazily zhruba tři tisíce lidí. Tentokrát jsme s organizátory akce upustili od pochodu k veřejnoprávní TV. V té večer dostal prostor autor Holešovské výzvy Slávek Popelka. V diskuzním pořadu Hydepark však naprosto selhal, když nedokázal vysvětlit, jak chce vytyčených cílů dosáhnout. Na oprávněnou kritiku z řad spoluorganizátorů akcí údajně reagoval distancováním se od nejaktivnéjšího jádra, kterým je iniciativa Skutečná demokracie (SKDE).
V těchto chvílích (19.30 hod.) probíhá na Václavském náměstí ohlášená demonstrace. Na té Miloslav Cach vysvětluje situaci. Pokud mají mít započaté protesty šanci na úspěch, bude nutné neprodleně sestavit stručnější, srozumitelnější a především dosažitelnější podmínky, které budeme nadále prosazovat. Popelkovy proklamace nabádající k vystoupení z Evropské únie, nevyrovnání se s církvemi… podle mne nepatří do manifestu, za který by se mohla postavit většina společnosti. A nakonec ani já sám.
Přeji nám všem hodně štěstí, sil a pevné víry! Ziggy
Přijďtě prosím dnes, v pátek 16.3., vyslovit na všech náměstích požadavek kamžité demise vlády a prezidenta ČR, jakož i splnění dalších podmínek Holešovské výzvy! Osobně se od 17 hod. znova setkáme v Praze na Václavském náměstí, kde nás dnes přišlo podpořit více než deset tisíc z vás. Více informací najdete zde
Slovensko má po volbách. Roztříštěnost pravice zaneprázdněné vlastními kšeftíky vynesla do nebes socialisty Roberta Fica. Pokojné protesty občanů usilujících o odstranění zkorupovaných loutek z politické scény byly tvrdě potlačeny, levné populistické návnady v podobě otřepaných frází o jistotách bezezbytku spolykány. Loď pod slovenskou vlajkou dostala další obří trhlinu, kterou v následujících letech nabere další miliardy eur dluhů na zaplacení nezbytného minima předvolebních slibů.
Nevím, jaký pocit má člověk vyžírající talíř těm, kteří příjdou po něm, jedno je však jasné- mít dítě a být voličem sociální demokracie je naprosto perverzní.
Zmíněné snahy našich nejbližších bratří o změnu mi byly blízké. Bez váhání jsem přijal jejich pozvání a s kytarou v ruce podpořil protest nazvaný podle kauzy „gorila“. Bylo to fajn odpoledne. Zhruba dvě tisícovky lidí před Úřadem vlády bylo úžasným publikem. To, co se dělo po mém odjezdu, mě nemile překvapilo. Nebo nepřekvapilo? Po brutalitě, se kterou zasáhli proti pokojnému průvodu v Bratislavě, si živě vybavuji násilí, kterým politici reagovali na mnou svolané akce v Praze (např. za odvolání zloděje Stanislava Grosse z postu premiéra). Inu, pomalu mi začíná být jasné, že po dobrém to s nimi nepůjde. Podívejte se na záběry policajtů mlátících lidi přiotrávené slzným plynem a bude vám jasné, jaké že jistoty nám to levice nabízí…
Videa:
PS:
Pozadu nezůstali ani naši zaprodaní novináři. Ukázka dezinformace redaktora Mladé Fronty, Filipa Horáčka, skutečně stojí za přečtení. Článek zde
Moje reakce:
Filipe Horáčku,
co to ve svém včerejším článku šíříte za bludy? Mám na mysli situaci, kdy po hlasitém nesouhlasu davu s vystoupením političky Zuzany Martinákové přispěchal této na pomoc pan Hördur Torfason se slovy: “ Nám se na Islandu podařila revoluce proto, že jsme ji vedli nenásilně. Násilí totiž plodí pouze násilí…“. Kde jste přišel k pocitu, že ji tím „vypoklonkoval“? Styďte se!
Byl jste tam vůbec? Já stál v té chvíli na pódiu s oběma aktéry a celou situaci si velmi dobře pamatuji. Pokud se jedná o omyl a nikoli o zlý úmysl (ze kterého Vás silně podezřívám), můžete se panu Torfansonovi omluvit tento čtvrtek v Praze, kde promluví na Václavském náměstí na demonstraci v rámci Holešovské výzvy. Pokud tak neučiníte (a nedej bože budete dál šířit lži a manipulace), tak jste špína chlap a špínou zůstanete. A věřte, že mě Vaše lumpárna rozzlobila natolik, že se o Vaší podlosti na tomto fóru neopomenu zmínit. Držím Vám palce. Písničkář Ziggy Horváth, www.ziggy.cz
Pokud byste chtěli padouchovi Horáčkovi také něco vzkázat, pište zde
Došlo k ránu v sudu víno,
chlebíčky i kapučíno
na něž bylo napůjčíno…
Část první
Předmluva:
Jako pamětník normalizační totality, slizké a prolhané, vím, co je to demagogie a vymývání mozků. Jedná se o vrcholnou disciplínu nutnou k získání a udržení si dobytých pozic. Nastolit režim okrádající občany o jejich základní práva a svobody vyžaduje obrátit vše vzhůru nohama, naučit lidi radovat se ze stavu, který je k pláči a přijímat bez výhrad každou lež, vyřčenou nedotknutelnými předříkavači „pravdy“. Tento schyzofrenní stav popisuje Karel Kryl slovy „…na rohu ulice vrah o morálce káže“. Pouze v takovém systému může být Klement Gottwald, první prezident bez vzdělání, masový vrah, těžký alkoholik a surovec, vnímám jako milostiplný dobrák od kosti, stát nemilosrdně likvidující své kritiky označován za úžasné místo k rozvoji ducha a lidské osobnosti, celému světu jaderným útokem hrozící soudružský východ pak za mírumilovný blok připravený hájit mír třeba i se zbraní v ruce.
Lež, lež a zase lež. Stokrát opakovaná a ač tisíckrát usvědčená, stále přežívající v lidských myslích uvězněných ve strachu z usrknutí z trpkého nápoje poznání, po kterém budou nuceni přehodnoti a popřít celý svůj dosavadní život. V tomto prostředí se každá obnažená pravda přirozeně jeví jako šokující drzost a dotyčný troufalec je mimo obecného odsouzení nezřídka vystaven i vlastnímu pocitu viny ze spáchání něčeho neslušného. Ano, v každém z nás následky demagogie dodnes obrací vše naruby. Všudypřítomný strach vypěstovaný za destiletí vlády represivního režimu nám i po dvaceti letech relativní svobody pevně stahuje žaludek v obavě z vlastní odvahy. Postavit se do cesty lavině lži je skutečně adrenalinová záležitost. Věřte však, že pocit, který při tom zažijete, je naprosto osvobozující…
Není snadné otevřeně si přiznat, že člověk vydávaný celému světu za vzor a příklad co by neohrožený humanista nasazující život v boji za demokracii, přijal jako první vrcholný politik v polistopadových dějinách úplatek. A rozhodně ne ledajaký! Mnohamiliardový majetek předaný komunisty Havlovi výměnou za slib, že nikdy nebudou souzeni za své zločiny a pomocí plánu vypracovaného v letech 1982-4 v Prognostickém ústavu převezmou ekonomickou moc nad svými staronovými otroky, nelze nazvat jinak, než úplatkem tisíciletí. Obchod spečetěný komunistickým parlamentem, který Havla těsně před svým rozpuštěním jednohlasně zvolil prezidentem Československé socialistické republiky, otevřel dokořán dveře zlodějně, která nemá v historii planety země obdoby! Z nejbezohlednějších grázlů se během několika málo let stávají nejbohatší podnikatelé, z jejich nejbezcharakternějších poskoků politici, ze všech pak elity. A z lidí „lidské zdroje“, kterým rvou chleba od huby a na bedra jim kladou stále těžší a těžší břemena v podobě daní.
A vědomi si rizika, že by je v budoucnu mohl někdo připravit o nakradený majetek stejným způsobem, jakým k němu sami přišli, postavili si proti lůze i své dravé konkurenci armádu exekutorů, aportující jim za mastnou provizi každičkou zakutálenou korunku. A mafie profituje na nejchudších a dál krade z našich bytů a z rozpočtů jako smyslů zbavená. Je to rakovina. Nevíme, jak z toho ven. Víme už ale, komu za to být vděční. A to není málo. Vítejte na cestě ze tmy.
Práce není Jarmila. Sama se neudělá.
My jsme holky zvídavý,
víme víc než třída ví…
Pozvali nás k večeři,
realitní makléři
Hodovali, jedli, pili,
no a na nás účty zbyly
