Je úterý 29. ledna roku 2013. Česká republika se čtvrtý den těžce vzpamatovává z nejodpornějších voleb v poválečné historii země (srovnání snese snad pouze únorový puč Klementa Gottwalda, který však mezi volby při nejlepší vůli počítat nelze). Sofistikovanější metoda znovuuchopení moci starými strukturami nesoucí jasné prvky Ruské „demokracie“ zanechala polovinu národa v naprostém šoku. Komunisty podporovaný kandidát Miloš Zeman v ní předvedl nekonečnou plejádu podpásových úderů, počínaje označením soupeře za zdegenerovaného šlechtice a konče lživými celostránkovými inzeráty v předvečer voleb.
„Volby skončili, podejme si ruce a pojďme všichni společně začít pracovat pro blaho naší země“ nabádal k pozitivnímu myšlení podporovatel „vítěze“ herec Marek Vašut. Vysoké horečky, přes které splnil slib a dorazil do volebního studia ČT, budiž mu v této chvíli jedinou omluvou. Podejme si ruce? Je něco takového vůbec možné?

Zápas finalistů v boji o hrad lze sportovní terminologií (které Češi asi nejlépe rozumí) snadno přirovnat k boxerskému zápasu, kdy jeden z borců pomocí ukryté zbraně knokautuje soupeře několika výstřely do kolen. Takový „vítěz“ by se sotva kde dočkal ovací.
V kulturní křesťanské civilizaci, do které doufám ještě aspoň maličko patříme, je třeba podobného darebáka jasně diskvalifikovat. Nikdo z diváků pak nemůže být na svého někdejšího favorita pyšný, natožpak aby ho delegoval do národního týmu. Nečestný způsob boje četného předsedy svého fanklubu, SPO-Zemanovci, kterému nyní už sotva kdo odpáře název Strana přátel oligarchie, přinesl České republice další nehezké prvenství. Miloš Zeman nám stihl udělat první mezinárodní ostudu dříve, než složil prezidentský slib.

Co bude následovat lze s oprávněnou obavou snadno předvídat. Češi tak stojí před zásadní otázkou- přihlížet nečinně dalším destruktivním faulům recyklovaného ex-politika, nebo využít všech legitimních prostředků na obranu demokracie a poslat Miloše Zemana za jeho nesportovní chování z ringu rovnou do šaten? Z celého srdce si jako Čech přirozeně přeji to druhé.
S oporou ve volebním zákoně č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, který říká, že „navrhovatel nebo volič může u soudu napadnout průběh voleb, resp. podat návrh na neplatnost voleb, pokud nejsou dodrženy zákonné podmínky, resp. pokud porušení zákona mohlo ovlivnit výsledek volby“, podávám tedy návrh na neplatnost voleb. Reálnou šanci na úspěch mi dává především § 35 (2), který uvádí, že: „Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje.“

Tak už mám odvoleno.

Před volební místostí jsem počkal na kamaráda z dětství a pobavil ho otázkou: „Tak koho jsi volil? Karla, nebo se to stydíš říct?“ :-) „Karla vole“ odpověděl upřímně a já si uvědomil, jak moc pro mne tato odpověď znamená.

Za pár hodin se ukáže, kdo bude dalších pět let prezidentem ČR. Referendum o návratu či odstavení komunistů právě běží. Řada z vás se mne v obavě ze zvolení bezcharakterního lháře Miloše Zemana ptá, co bude, když zvítězí. Miloš Zeman ale nezvítězí. Nezvítězí ani v případě, že získá více hlasů a bude zvolen prezidentem. Vítězství vypadá jinak. Jeho ubohý život korunovaný odpornou volební kampaní jej navždy diskvalifikoval z řad skutečných vítězů.

Tyto volby nejsou o Miloši Zemanovi ani o Karlu Schwarzenbergovi. Jsou o úrovni nás – voličů a občanů ČR. Prezidentské volby roku 2013 jsou hlavně o tom, zda padneme na úroveň Miloše Zemana, nebo si uchováme tvář před světem a sebou samými.

Prezidentké volby vrcholí a tak i já jsem se rozhodl přispět svou špetkou do žumpy:

Přátelé, v pomyslné polovině svého turné v rámci Palachova týdne sbírám síly k zítřejšímu vystoupení v Českých Budějovicích, pozítřejšímu Zlínu a závěru v Praze. Pokud mohu hodnotit dosavadní průběh akcí zaměřených na odstranění komunistů (zatím…) z vedení krajů a deklaraci sjednocení dosud osamocených občanských iniciativ, nezbývá než říci, že naprosto splňuje mé očekávání. Velmi mě těší především nárust účastníků a kvalita následných mediálních výstupů z akcí, stejně jako zvyšující se agresivita anonimních útoků ze strany komunistů v mailech a komentářích (což lze nesporně považovat za nejlepší důkaz toho, že to děláme dobře) :-)

Těším se na vše příští bez nejmenších pochyb o úspěšnosti celé mise. Ziggy

Více informací najdete na mém facebooku.

První kolo volby občany voleného prezidenta máme úspěšně za sebou! Očividně zaskočený Zeman se utká se soupeřem, kterého nečekal. Namísto kočkování s kariéristou Fischerem zažije Česká republika celonárodní referendum na téma: S KOMUNISTY ČI NIKOLI? Věřím, že drtivá většina národa nepromarní šanci se k této zásadní otázce vyjádřit. Tak jako jsme to nakonec společně udělali už v kole prvním :-) No a proč právě „Karel“? Jak dodávám níže v odpovědi na jeden z vašich komentářů- nepostavili jsme vlastního kandidáta, kterému bychom sehnali 50.000. podpisů a pár desítek milionů na kampaň, proto nezbývá než vybírat z těch, které nám postavili jiní. Mezi Karlem a mým ideálem je ne právě mělká jáma. V případě Zemana jde však o bezednou propast…

V sobotu, 5.1. 2013 proběhla v Praze celorepubliková schůzka občanských iniciativ protestujících proti účasti komunistů ve vedení krajů. V rámci další koordinace společného úsilí o očištění politické scény od extremistické KSČM (usilující ve svém programu o zničení demokracie a znovuzavedení totality), zahajujeme sérii šesti protestních akcí. V průběhu tzv. Palachova týdne navštívíme postupně Olomouc, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, České Budějovice a Zlín. Společná závěrečná akce se pak uskuteční v Praze na Václavkém náměstí v sobotu 18.1. 2013.

Když v Novoročním projevu Václava Klause jakoby mimoděk padla zmínka o „dílčí amnestii“, kterou se rozhodl oslavit dvacáté výročí rozbití společného státu Čechů a Slováků, málokdo si uvědomil, jak silný kopanec do rozkroku tím udělil probouzejícím se snahám o stíhání ekonomicko-politického banditismu bujícího v České republice. Novoroční políček spravedlnosti otce zakladatele polistopadového morálního marasmu je i přes šokující rozsah naprosto logický. Osvobodit desítky až stovky korupčníků a gangsterů uvíznuvších v sítích policie prezidentskou milostí, by bylo mnohem složitější, než plošné propuštění čtvrtiny vězňů ČR.

Spolu s tunelářskými elitami Union banky, Pitrem, Berkou (kterému ze svých daní vyplatíme ještě mnohamilionové náhrady), unikne trestu například i Zlíňany nenáviděný Martin Janečka. Pravomocný rozsudek nad posledně jmenovaným, odsuzující dlouholetého prvního náměstka Janečku za uplácení na dva roky do věznice s ostrahou, vrátil nedávno víru v právo také řadě občanů baťova Zlína. Václav Klaus však ukázal, že zločin z politiky jen tak nevymizí. Vystřídá-li ho na postu prezidenta jeho dlouholetý přítel a kolega z Prognostického ústavu Miloš Zeman, bude to jasný signál všem zločincům, osvobozeným i dosud neodhaleným, že kára vezoucí naše ideály na popraviště, jede dál…