Páteční pietní vzpomínka na ženy a dívky zavražděné a umučené komunisty během 42 let jejich krutovlády „dobra“ v rámci svátku MDŽ proběhla na zlínském náměstí Míru nad očekávání srdečně. Rozdali jsme několik stovek karafiátů, z nichž následně většina skončila vložena z rukou obdarovaných žen v naší improvizované cele u panelu se jmény obětí. Jak už jsem zmínil, vzpomínka na tuto stránku bezbřehé bestiality bolševického fašismu, je pro mne jednou z nejtěžších. Řadu let jsem trpěl při komunistických divadlech v rámci oslav svátku žen, na který si udělali patent. Vymýšlel jsem spoustu způsobů, jak upozornit na situaci, kdy si vrazi hrají na gentlemany. Jednou to měla být dýmovnice, jindy letáky vhozené do sálu mezi zvrhlou partu zbavenou studu. Kdo ví, jak by to ale bylo pochopeno. Proto jsem vděčný za Repelent 21, společenství výjimečných lidí, se kterými jsem mohl realizovat svůj poslední nápad- uspořádat vzpomínkovou akci ve Zlíně a ve spolupráci s dalšími spřízněnými iniciativami i v dalších protestujících krajích. A nestálo mě to zdaleko tolik energie, jako nedávno, kdy mě napadlo navštívit tyto kraje v rámci Palachova týdne. Věřím, že i další myšlenky, které se mi právě rodí v hlavě (jako například dubnová koncertní šňůra v rámci Dnů Krala Kryla, či vzpomínka na dětské oběti totality v rámci Dne dětí) pomohou lidem otevřít oči a spatřit zrůdnost komunismu v jasném denním světle. Mám z této práce obrovskou radost. Naplňuje mě především úžasným pocitem, že lidé s mým názorem na nesvobodu nezemřeli nadarmo. Článek o akce najdete zde.