V Praze tam se dobře daří – pravým,
tunely tam tuneláři staví…

Tak se zas jednou stydím za to, že jsem Čech. Tentokrát se o to výjimečně nezasloužil opilý lži-prezident Zeman, díky jehož kouskům jsme pro smích celému světu, ale premiér Petr Nečas. Z jeho právě probíhající návštěvy Ruska přináší média neuvěřitelné zprávy hovořící o slabošském přístupu předsedy naší vlády sledujícím ekonomický prospěch výměnou za bagatelizování porušování lidských práv putinovým režimem. Nečasovo jednání má hořkou pachuť zrady základních ideálů kladoucí otázky: Koho jsme schopni prodat a z jakých zásad ustoupit, abychom si zajistili „šestý knedlík do talíře“?

Celý svět ví, že Putin ovládá Rusko pomocí násilí. Seznam zavražděných opozičních novinářů kritizujících nepřijatenou politiku a metody Kremlu evidentně nemá konce (za všechny vzpomenu odvážnou Annu Politkovskou), korunní svědci rozhodnuti svědčit proti zrůdnému politicko-mafiánskému systému umírají buďto ubiti v celách či krutou smrtí po otravě plutoniem. Parta holek protestující proti podřízenosti pravoslavné církve špičkám tohoto zlořádu je souzena a odsouzena v monstrprocesu, který nesleduje nic jiného, než snahu o přiživení strachu ze všemocného státního teroru. A český premiér Nečas se bojí. Bojí se, že o desetinu nižší hodnota letošního HDP pošle příští rok ve volbách jeho politický výtah do nižších pater, než která po dvacet let bezstarostně okupoval. Stydím se za člověka, který prodá osudy na životě ohrožených hrdinů vzdorujících nedemokratickému systému za něco tak nízkého. A my? Co my jsme zač, když mu za to na letišti nedáme pořádných pár facek na uvítanou? Stejní sráči jako on….

Na včerejší pracovní schůzce občanského sdružení Repelent 21 jsme připravovali „oslavu“ Dne dětí. Po připomenutí si jmen popravených, zastřelených a umučených žen komunistickým režimem v rámci MDŽ, budou tak moci Zlíňané spolu s návštěvníky zlínského Filmového festivalu pro děti, vrcholícího shodou okolností právě prvního června, opět pohlédnout do zrůdné tváře komunistické totality. Ta nešetřila ani ty nejmenší. Pro připomenutí si neuvěřitelně krutého osudu třiceti sedmi novorozenců zasypaných v době budování socialismu v neoznačených šachtách na Ďáblickém hřbitově jen pár okamžiků po té, co je přivedly na svět politické i nepolitické vězenkyně, hodláme držet symbolickou řetězovou hladovku (po jednom dni za každé dítě). Na vše se budou z baťova zlínského mrakodrapu dívat sociální demokraté se zemanovci, ruku v ruce s komunistickými hyenami číhajícími na svou další příležitost…

Článek o svědectví Dáblického hřbitova čtěte zde

Milí moji, i stalo se něco, co se stát nemělo- na sobotu 11.5. jsem zde avizoval zahajovací koncert v Luhačovicích. Ten tam nakonec nebyl a vy tam někteří byli. Omlouvám se proto všem vám takovým. Rozhodnutí přesunout první akci v luhačovickém Golfu kvůli hnusnému počasí, které v onu sobotu zavládlo, přišlo na poslední chvíli. Já byl na cestách, tedy mimo počítač, na kterém bych mohl web editovat. Rozeslal jsem asi desítku sms všem blízkým blízkým. Že mě tam ale budou chtít překvapit i blízcí vzdálení, z mně milé Ostravy, to mě opravdu nenapadlo. Proto Táni promiň ty a snad mi odpustí i tvá nazlobená kamarádka. Pokud na mne nadobro nezanevřete, omluvu rád skapalním a na kterékoli z dalších akcí si to s vámi rád vypiju :-)