Tak se zas jednou stydím za to, že jsem Čech. Tentokrát se o to výjimečně nezasloužil opilý lži-prezident Zeman, díky jehož kouskům jsme pro smích celému světu, ale premiér Petr Nečas. Z jeho právě probíhající návštěvy Ruska přináší média neuvěřitelné zprávy hovořící o slabošském přístupu předsedy naší vlády sledujícím ekonomický prospěch výměnou za bagatelizování porušování lidských práv putinovým režimem. Nečasovo jednání má hořkou pachuť zrady základních ideálů kladoucí otázky: Koho jsme schopni prodat a z jakých zásad ustoupit, abychom si zajistili „šestý knedlík do talíře“?

Celý svět ví, že Putin ovládá Rusko pomocí násilí. Seznam zavražděných opozičních novinářů kritizujících nepřijatenou politiku a metody Kremlu evidentně nemá konce (za všechny vzpomenu odvážnou Annu Politkovskou), korunní svědci rozhodnuti svědčit proti zrůdnému politicko-mafiánskému systému umírají buďto ubiti v celách či krutou smrtí po otravě plutoniem. Parta holek protestující proti podřízenosti pravoslavné církve špičkám tohoto zlořádu je souzena a odsouzena v monstrprocesu, který nesleduje nic jiného, než snahu o přiživení strachu ze všemocného státního teroru. A český premiér Nečas se bojí. Bojí se, že o desetinu nižší hodnota letošního HDP pošle příští rok ve volbách jeho politický výtah do nižších pater, než která po dvacet let bezstarostně okupoval. Stydím se za člověka, který prodá osudy na životě ohrožených hrdinů vzdorujících nedemokratickému systému za něco tak nízkého. A my? Co my jsme zač, když mu za to na letišti nedáme pořádných pár facek na uvítanou? Stejní sráči jako on….