Levičácké know how, sebrat ještě více peněz těm, kteří státu dávají a dát je těm, kteří od něj žádají, má trhlinu. Zemanem dokola omílaný nesmysl o „státních investicích, jež vyřeší nedostatek pracovních míst“ nezná odpověď na zásadní otázku- kdo státu dá prostředky, které slibuje investovat? Připomínat upřímně myšlený výrok socdemáka Mládka o „ podnikatelských parazitech“ myslím už ani netřeba. Uvědomují si vůbec lidé kácející jabloň, že tato úroda byla definitivně poslední?
Před očima mi běží nedávná scéna z hradišťského náměstí. Po Zemanově prapodivném mítinku plném blábolů a prázdných slibů se do mne pustila jedna z jeho obdivovatelek. Z invalidního vozíku tlačeného mlčícím mužem na mne, coby oponenta s cedulemi „stop Zemanovi- stop totalitě“, před desítkami lidí zlostně křičela: „Kdo Vám za to platí“?
Taková drzost, řekl jsem si a povídám slušně, ale důrazně: „Mně, milá paní, neplatí nikdo. Mohu se ale zeptat, zda víte, kdo platí Vám, abyste mohla napadat lidi vyjadřující svobodně svůj názor“? Paní na mne nechápavě vytřeštila oči, klepala si na čelo a já pokračoval: „Vidím, že nerozumíte. Tak já Vám to tedy řeknu. Já, z daní osoby samostatně výdělečně činné, a spolu se mnou všichni, kteří můžeme a chceme pracovat. Vy pracovat nemůžete a já jsem šťastný, že mohu ze svého pomoci přežít lidem, jako jste Vy.“ Paní nevycházela z údivu a v šoku z neobvyklého hulvátství, tlačena mužem kolem mne pryč z náměstí, pokračovala: Vy, že mi něco platíte!? Vy? Vy nejste normální, vy jste se zbláznil“!
Nezbláznil. Tedy zatím. Žít ale mezi blázny, kteří si myslí, že peníze dává pan prezident, z toho by opravdu jednomu jeblo…

O tom, jak na tom jsou lidé financující stát, čtěte zde