Je úterý 29. ledna roku 2013. Česká republika se čtvrtý den těžce vzpamatovává z nejodpornějších voleb v poválečné historii země (srovnání snese snad pouze únorový puč Klementa Gottwalda, který však mezi volby při nejlepší vůli počítat nelze). Sofistikovanější metoda znovuuchopení moci starými strukturami nesoucí jasné prvky Ruské „demokracie“ zanechala polovinu národa v naprostém šoku. Komunisty podporovaný kandidát Miloš Zeman v ní předvedl nekonečnou plejádu podpásových úderů, počínaje označením soupeře za zdegenerovaného šlechtice a konče lživými celostránkovými inzeráty v předvečer voleb.
„Volby skončili, podejme si ruce a pojďme všichni společně začít pracovat pro blaho naší země“ nabádal k pozitivnímu myšlení podporovatel „vítěze“ herec Marek Vašut. Vysoké horečky, přes které splnil slib a dorazil do volebního studia ČT, budiž mu v této chvíli jedinou omluvou. Podejme si ruce? Je něco takového vůbec možné?

Zápas finalistů v boji o hrad lze sportovní terminologií (které Češi asi nejlépe rozumí) snadno přirovnat k boxerskému zápasu, kdy jeden z borců pomocí ukryté zbraně knokautuje soupeře několika výstřely do kolen. Takový „vítěz“ by se sotva kde dočkal ovací.
V kulturní křesťanské civilizaci, do které doufám ještě aspoň maličko patříme, je třeba podobného darebáka jasně diskvalifikovat. Nikdo z diváků pak nemůže být na svého někdejšího favorita pyšný, natožpak aby ho delegoval do národního týmu. Nečestný způsob boje četného předsedy svého fanklubu, SPO-Zemanovci, kterému nyní už sotva kdo odpáře název Strana přátel oligarchie, přinesl České republice další nehezké prvenství. Miloš Zeman nám stihl udělat první mezinárodní ostudu dříve, než složil prezidentský slib.

Co bude následovat lze s oprávněnou obavou snadno předvídat. Češi tak stojí před zásadní otázkou- přihlížet nečinně dalším destruktivním faulům recyklovaného ex-politika, nebo využít všech legitimních prostředků na obranu demokracie a poslat Miloše Zemana za jeho nesportovní chování z ringu rovnou do šaten? Z celého srdce si jako Čech přirozeně přeji to druhé.
S oporou ve volebním zákoně č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, který říká, že „navrhovatel nebo volič může u soudu napadnout průběh voleb, resp. podat návrh na neplatnost voleb, pokud nejsou dodrženy zákonné podmínky, resp. pokud porušení zákona mohlo ovlivnit výsledek volby“, podávám tedy návrh na neplatnost voleb. Reálnou šanci na úspěch mi dává především § 35 (2), který uvádí, že: „Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje.“