Část první

Garant marasmu

Předmluva:

Svět křivých zrcadel

Jako pamětník normalizační totality, slizké a prolhané, vím, co je to demagogie a vymývání mozků. Jedná se o vrcholnou disciplínu nutnou k získání a udržení si dobytých pozic. Nastolit režim okrádající občany o jejich základní práva a svobody vyžaduje obrátit vše vzhůru nohama, naučit lidi radovat se ze stavu, který je k pláči a přijímat bez výhrad každou lež, vyřčenou nedotknutelnými předříkavači „pravdy“. Tento schyzofrenní stav popisuje Karel Kryl slovy „…na rohu ulice vrah o morálce káže“. Pouze v takovém systému může být Klement Gottwald, první prezident bez vzdělání, masový vrah, těžký alkoholik a surovec, vnímám jako milostiplný dobrák od kosti, stát nemilosrdně likvidující své kritiky označován za úžasné místo k rozvoji ducha a lidské osobnosti, celému světu jaderným útokem hrozící soudružský východ pak za mírumilovný blok připravený hájit mír třeba i se zbraní v ruce.

Lež, lež a zase lež. Stokrát opakovaná a ač tisíckrát usvědčená, stále přežívající v lidských myslích uvězněných ve strachu z usrknutí z trpkého nápoje poznání, po kterém budou nuceni přehodnoti a popřít celý svůj dosavadní život. V tomto prostředí se každá obnažená pravda přirozeně jeví jako šokující drzost a dotyčný troufalec je mimo obecného odsouzení nezřídka vystaven i vlastnímu pocitu viny ze spáchání něčeho neslušného. Ano, v každém z nás následky demagogie dodnes obrací vše naruby. Všudypřítomný strach vypěstovaný za destiletí vlády represivního režimu nám i po dvaceti letech relativní svobody pevně stahuje žaludek v obavě z vlastní odvahy. Postavit se do cesty lavině lži je skutečně adrenalinová záležitost. Věřte však, že pocit, který při tom zažijete, je naprosto osvobozující…

Václav Havel- garant marasmu, lži a korupce

Není snadné otevřeně si přiznat, že člověk vydávaný celému světu za vzor a příklad co by neohrožený humanista nasazující život v boji za demokracii, přijal jako první vrcholný politik v polistopadových dějinách úplatek. A rozhodně ne ledajaký! Mnohamiliardový majetek předaný komunisty Havlovi výměnou za slib, že nikdy nebudou souzeni za své zločiny a pomocí plánu vypracovaného v letech 1982-4 v Prognostickém ústavu převezmou ekonomickou moc nad svými staronovými otroky, nelze nazvat jinak, než úplatkem tisíciletí. Obchod spečetěný komunistickým parlamentem, který Havla těsně před svým rozpuštěním jednohlasně zvolil prezidentem Československé socialistické republiky, otevřel dokořán dveře zlodějně, která nemá v historii planety země obdoby! Z nejbezohlednějších grázlů se během několika málo let stávají nejbohatší podnikatelé, z jejich nejbezcharakternějších poskoků politici, ze všech pak elity. A z lidí „lidské zdroje“, kterým rvou chleba od huby a na bedra jim kladou stále těžší a těžší břemena v podobě daní.

A vědomi si rizika, že by je v budoucnu mohl někdo připravit o nakradený majetek stejným způsobem, jakým k němu sami přišli, postavili si proti lůze i své dravé konkurenci armádu exekutorů, aportující jim za mastnou provizi každičkou zakutálenou korunku. A mafie profituje na nejchudších a dál krade z našich bytů a z rozpočtů jako smyslů zbavená. Je to rakovina. Nevíme, jak z toho ven. Víme už ale, komu za to být vděční. A to není málo. Vítejte na cestě ze tmy.