Není dne, aby mi prostřednictvím mailu, netu, mobilu či jinou z trhlin mého v informacích tonoucího soukromí, nepřišla nějaká ta výzva k revoluci. Pouhým výčtem těchto výkřiků za poslední měsíc či týden bych vás zaručeně uspal lépe než známá vypravěčka pohádek Tisíce a jedné noci. K malé ukázce, jak blízko je nějaký zatraceně velký průser, použiji tedy jen výzvy a odkazy, které mi přišly na jednu z mých mailových adres během posledních 24 hodin. Dnešní den byl celkem klidný. Za zmínku stojí všeho všudy tři. Vezmu to popořádku a budu stručný… jako životopis bývalého komunisty.

1. Hackeři, šikující se proti nadnárodním společnostem, mě vyzývají k boji v rámci nastávající globální kybernetické války!

Pokud chtějí ogaři z virtuálního světového společenství Anonimous, abych s nimi na vyzvání ve správnou chvíli vyrazil položit sítě Facebooku, budou mi asi muset nejdříve poradit, jak se dostat na tom zpropadeném portálu na svůj vlastní profil, ke ktrému jsem ztratil heslo (pakliže jsem ho kdy měl, poněvadž si vůbec nevzpomínám, že bych se tam byl osobně kdy vystavil).
Takže do tohoto asi nejdu. Pro tuto válku mám prostě „modrou knížku“ (nemyslím tu, kterou mají doma ambiciózní klausovi pohrobci, nýbrž tu, kterou mám od r. 1989 v šuplíku já, coby ideologický dezertér, jenž po cca sto dnech povinného výcviku na post kulometčíka, ze sedmi set třiceti plánovaných, navždy vylit z řad Československé lidové armády byl).

2. Internetová TV „Mozaika“ mě nabádá k položení bank pomocí bojkotu a nezbytné střídmosti.

Pohledná, roztomile neobratná redaktorka z TV „Mozaika“, mě v reportáži obsahující analýzu světové ekonomické krize, se kterou nelze nesouhlasit, vyzvala, abych si nepůjčoval u bank, které tak získávají do otroctví už nikoli pouze své klienty z řad jednotlivců zatouživších po vlastní střeše nad hlavou či podobně, ale za virtuální (čti neexistující) peníze i celé státy.
Zde musím poněkud neskromně konstatovat, že ona střídmost pro mne není nic objevného. S myšlenkou neutratit víc peněz než mám klopýtám světem od chvíle, kdy jsem od babičky dostal své první kapesné. Od nikoho, natožpak od banky, bych si nic nepůjčil. To ovšem v dnešní době neznamená, že to za mne, bez mého vědomí, neudělá nějaký můj mnou nevolený politický zástupce. A tak jsme s rodinou (včetně našeho ještě nenarozeného druhého dítěte) de-facto zadluženi několika statisíci, ostatně tak jako všichni okolo a čeká nás (tedy především ty dosud nenarozené nevoliče) nehezká budoucnost nevolníků, ocitnuvších se bez vlastního přičinění v dluhové pasti a neodvratné exekuci.

No a na závěr je tady socioložka Jiřina Šiklová. Ta mě ve svém dnešním provoláníNěkolik vět… sice zdánlivě k ničemu nenabádá (nepočítám- li žádost o přeposlání textu dál), zato mě chce ale zjevně ještě více nasrat…
Copak nevíme, kdo a jak nás ovládá, ničí a ožebračuje?! A nebyl to právě onen pravdo-láskový projekt s předstíraně rozpačitým ksichtem Václava Havla, který nás, nenapravitelné důveřivce, odevzdal do rukou špinavého soudružského kapitalismu pánů z Prognosťáku?! K čemu je tedy dobré rozesílání podobných litánií bez náznaku řešení a pojmenování skutečných viníků?

S obavou (a jak vidno nikoli sám) sleduji šílený vývoj lidstva a celé planety země. A kladu si otázku, na kterou mi nikdo z výše uvedených, ba ani stovek neuvedených, nenabízí odpověď. Co se stane, pokud se najednou všichni nezměníme (což lze dost těžko očekávat) a neuchopíme věci do svých rukou? Udělají to za nás v neodvratně se blížících nepokojích se supí vytrvalostí vyčkávající komunisti? Nebo snad jejich den odedne sílící, programově shodní neonacisti? Existuje vůbec rálná šance vyhnout se po zhroucení eurovizí a světových trhů nástupu další vlny násilí, válek a nesvobody? Chcete znát můj názor? Nechtějte.

PS:
Štěstím v neštěstí je pro mne na této neviditelné frontě kupříkladu autolapáliehorkého kandidáta na post prezidenta ČR, blogera Tomia Okamury. Ten svou nehorázně perverzní myšlenkou, delegovat za sebe do volebního klání o hradexporadce masového vraha Che Guevary, Waltra Komárka, nasadil korunu všemu co kdy napsal, řekl i neřekl…