O dvaadvacet let později než by svět očekával přichází první nesmělé pocty největším hrdinům protikomunistického odboje. Jak jinak než ve chvíli, kdy leží dotyčný na pohřebním katafalku. Holt, takhle už to u nás chodí.
Vražedné mašinerii poprav, mučením vynucených přiznání a perzekuce elit národa se postavili dvacetiletí kluci. Ne náhodou to byli právě Ctirad a Josef Mašínovi. Požádal je o to ve svém dopise na rozloučenou jejich otec, generál Josef Mašín, bojovník popravený německými nacionálními socialisty v době, kdy tito spolu se spřáteleným Sovětským svazem socialistických republik vesele vyvražďovali Evropu. A opět přichází boj o vědomí národa. Články využívající demagogicky pokroucených faktů z StB-áky dozorovaného seriálu o majoru Zemanovi beztrestně plevelí servry. Co na to říct? Jsem šťasten, že v době soudružského kapitalismu znám osobně Josefa Mašína. Jsem hrdý na to, že jsem s jejich druhem, Milanem Paumerem, směl zasvětit poslední léta jeho života osvětové činnosti na středních a vysokých školách, i že po jeho odchodu pokračuji v této práci se sestrou bratrů Mašínů, paní Zdeňkou Mašínovou.
Brzy se zde objeví videa z naší loňské mise. Dychtiví studenti předávající obrovské kytice paní Mašínové, ani dojatí pedagogové objímající tu drobnou, statečnou ženu jistě nezapadnou do vlny lží, pomluv a překrucování dějin.