Zítra jsou volby. Na to, abych od nich očekával zásadní změnu k lepšímu, jsem už bohužel příliš velký realista (který si nakonec oním „volebním mlýnkem“ prošel svou křížovou cestu již několikrát). Přesto k volbám půjdu. Aby nebylo hůř. Opačným směrem to totiž funguje bez nejmenších omezení.
Svého hlasu si ale vážím jako slušná dívenka poctivosti a tak když už mi ho má někdo zprznit, ať aspoň dobře vypadá! Letos volím prvně Zelené.
Krausova „biomasáž“ na mě neplatí. Ten ať si socanům klidně dál zvěrohodňuje štětky typu Šárky Grossové či její bordel-kamarádky Barkové (kdo viděl díly jeho medových „uvolňováků“ s tímto lidským bioodpadem, ať si je prosím porovná z likvidační urputností u Kateřiny Jacques-Bursíkové).
Letos jsem se rozhodoval na základě hledání dvou souběžných cest- z korupce a z krize.
Nevím, jestli jste si všimli, že Zelení nefigurovali v žádném korupčním skandálu, ba neúčastnili se dokonce ani známého každoročního „porcování medvěda“, kdy se ve sněmovně ze státního rozpočtu rve po desítkách milionů na pochybné projekty, o nichž nikdo z hlasujících neví ani „Ň“ (z čehož jsem v Kotli u Jílkové jasně usvědčil profesionálního hráče pokru a rozpočtového konstruktéra Kalouska), naopak ho opakovaně kritizují jako nehoráznou zlodějnu. Zelení prostě nekradou…
No a pak je tu ona zmíněná cesta z ekonomické krize. Každá ze stran má vlastní řešení. Lidovci by nejraději přemnožili planetu, socani zase nabádají národ k nezřízenému konzumu, který by v těžkých časech podpořili na úkor kohokoli z nenarozených voličů, jen když to přinese nějaké hlasy těch současných (darmojedů a negramotných hlupáků). Pravice by pak na návrat onoho konzumního blahobytu ráda ušetřila… Tak či tak je to stejně všechno k prdu, páč takto jsme tam za rok, za dva zase. A natvrdo!
Jediné dlouhodobé řešení je podle mne nežrat- nemám-li hlad. Bezohlednost a lhostejnost, co by Klausem hlásaná cesta k úspěchu, je ve skutečnosti cestou do pekel a krizí, které ohrožují civilizaci více, než všechny zbylé choroby dohromady. Prostě žít jako člověk a ne jako prase. A to říká jediná strana. Strana, která se během svého kratičkého angažmá ve vysoké politice dokázala zbavit individuí typu trockisty Petra Úhla, jihočeských, rusko-českých i jinak podezřelých matek, aby naopak pomohla do Senátu nejodvážnějšímu politikovy současnosti, Jaromíru Štětinovi.

Tato má volba, věřte, nebyla vůbec snadná. Já, který v Praze z vlastnoručně postaveného pódia vítal presidenta Georga Bushe a otevřeně bojoval za umístění amerického radaru v rudých Prdech, kdy Zelení hlásali umírněný pacifismus formou protlačení předem jasně zamítavého referenda v otázce, zda se bránit, či se raději nechat zabít. Já, který na stejných pódiích varoval před justičními mafiemi, drtícími nepohodlného valacha Čunka, kdy Zelení (spolu s většinou médii masírovaného národa) zmatečně žádali jeho bezodkladnou demisi. Dokonce i přes fakt, že Zelené podporuje mnou dlouhodobě kritizovaný falešný humanista-teoretik, Václav Havel, nezpochybnitelná to převodová páka komunistických reformních mafií, organizátorů sametového podvodu, který nás velkoryse vyvedl ze socialismu, aby námi v okamžiku tvrdě mrštil proti zdi soudružského kapitalismu. I přesto zítra vhodím do volební urny svůj hlas pro stranu Zelených.
Ano. Zítra se půjdu opět hrdě opít svým právem, abych pak následující čtyři roky prožil v dalším děsivém traumatu bezmocné kocoviny. Udělejte to prosím jako já…

PS: Právě jsem objevil odkaz (zaslaný pozorným návštěvníkem mého webu pod zn. disc), na kterém můžete opět vidět cenzurovaný pořad „Střepiny“, který záhadnězmizel z archívu Novy. Díky za jeho zaslání! Video nyní najdete zde