Další svévole státní správy našeho postkomunistického státu mě opět nutí k zamyšlení- dožiji se vůbec dnů, kdy budu moci prohlásit: „Jsem svobodný občan demokratické země a jakožto daňový poplatník požívám ochrany svých práv a svobod“?

Zatím si připadám spíše jako vyhublá dojná kráva, co usilovně táhne tíhu jakéhosi státu, čekaje namísto pochopení ránu bičem či jateční pistolí. A okolí tu a tam zabučí, případně zaremcá a dál nečině přihlíží. Tak takhle to lepší nikdy nebude. A mohlo by. A mělo by!

Nahlédněte do osudů jednoho obyčejného člověka, který se znelíbil úředníkům jen proto, že proti jejich vůli dlouhá leta bojuje za něco, co je pro většinu z nás absolutní samozřejmostí a každodenní radostí. Inženýr Jiří Fiala chce vidět své dítě. A proto se momentálně nachází ve vazební cele. Nepřihlížejme! Více informací zde.